Salmo de Davi

1 Não te indignes por causa dos malfeitores,

nem tenhas inveja

dos que praticam

a iniquidade.

2 Porque cedo serão ceifados

como a erva,

e murcharão

como a verdura.

3 Confia no Senhor e faze o bem;

habitarás na terra,

e verdadeiramente serás alimentado.

4 Deleita-te também no Senhor,

e te concederá os desejos

do teu coração.

5 Entrega o teu caminho ao Senhor;

confia nele,

e ele o fará.

6 E ele fará sobressair a tua justiça como a luz,

e o teu

juízo como o

meio-dia.

7 Descansa no Senhor, e espera nele;

não te indignes

por causa daquele que prospera em seu caminho,

por causa do homem

que executa astutos

intentos.

8 Deixa a ira, e abandona o furor;

não te indignes de forma alguma

para fazer o mal.

9 Porque os malfeitores serão desarraigados;

mas aqueles que esperam

no Senhor herdarão

a terra.

10 Pois ainda um pouco,

e o ímpio não existirá;

olharás para o

seu lugar,

e não aparecerá.

11 Mas os mansos herdarão a terra,

e se deleitarão

na abundância de paz.

12 O ímpio maquina contra o justo,

e contra

ele range os dentes.

13 O Senhor se rirá dele,

pois vê que vem

chegando o seu dia.

14 Os ímpios puxaram da espada e armaram o arco,

para derrubarem o pobre

e necessitado,

e para matarem

os de reta

conduta.

15 Porém a sua

espada lhes entrará no coração,

e os

seus arcos

se quebrarão.

16 Vale mais o pouco que tem o justo,

do que as riquezas

de muitos ímpios.

17 Pois os braços dos ímpios se quebrarão,

mas o Senhor

sustém os justos.

18 O Senhor conhece os dias dos retos,

e a sua

herança permanecerá

para sempre.

19 Não serão envergonhados nos dias maus,

e nos dias

de fome se fartarão.

20 Mas os ímpios perecerão,

e os inimigos

do Senhor serão como a gordura dos cordeiros;

desaparecerão,

e em fumaça

se desfarão.

21 O ímpio toma emprestado, e não paga;

mas o justo

se compadece

e dá.

22 Porque aqueles que ele abençoa herdarão a terra,

e aqueles

que forem por

ele amaldiçoados serão desarraigados.

23 Os passos de um homem

bom são confirmados pelo Senhor,

e deleita-se no seu caminho.

24 Ainda que caia, não ficará prostrado,

pois o Senhor o

sustém com a sua mão.

25 Fui moço, e agora sou velho;

mas nunca vi desamparado o justo,

nem a sua

semente a mendigar

o pão.

26 Compadece-se sempre, e empresta,

e a

sua semente é

abençoada.

27 Aparta-te do mal e faze o bem;

e terás morada

para sempre.

28 Porque o Senhor ama o juízo

e não desampara os seus santos;

eles são preservados para sempre;

mas a semente

dos ímpios será desarraigada.

29 Os justos herdarão a terra

e habitarão nela para sempre.

30 A boca do justo fala a sabedoria;

a sua língua fala

do juízo.

31 A lei do seu Deus está em seu coração;

os seus passos

não resvalarão.

32 O ímpio espreita ao justo,

e procura matá-lo.

33 O Senhor não o deixará em suas mãos,

nem o

condenará quando for

julgado.

34 Espera no Senhor,

e guarda o seu caminho,

e te exaltará para herdares a terra;

tu o verás

quando os ímpios

forem desarraigados.

35 Vi o ímpio com grande poder espalhar-se

como a árvore verde

na terra natal.

36 Mas passou e já não aparece;

procurei-o,

mas não

se pôde encontrar.

37 Nota o homem sincero,

e considera o reto,

porque o fim desse homem é a paz.

38 Quanto aos transgressores, serão à uma destruídos,

e as relíquias

dos ímpios serão

destruídas.

39 Mas a salvação dos justos vem do Senhor;

ele é a

sua fortaleza no tempo

da angústia.

40 E o Senhor os ajudará e os livrará;

ele os livrará dos ímpios e os salvará,

porquanto confiam nele.

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. 2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3 Doufej v Hospodina, a 4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. 6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. 7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. 9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. 10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. 11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, 13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. 14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; 15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. 19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. 21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. 23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. 26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. 27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. 29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. 32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. 35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, 38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. 40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.