Ao mestre de canto, segundo a melodia de Jedutum. De Davi
1 A minha alma espera somente em Deus;
dele vem a
minha salvação.
2 Só ele é a minha rocha e a minha salvação;
é a minha defesa;
não serei
grandemente abalado.
3 Até quando maquinareis o mal
contra um homem? Sereis mortos todos vós,
sereis como uma
parede encurvada e
uma sebe prestes a cair.
4 Eles somente consultam como o hão
de derrubar da sua excelência;
deleitam-se em mentiras;
com a boca bendizem,
mas nas suas entranhas maldizem. (Selá.)
5 Ó minha alma, espera somente em Deus,
porque dele
vem a minha
esperança.
6 Só ele é a minha rocha e a minha salvação;
é a minha defesa;
não serei
abalado.
7 Em Deus está a minha salvação e a minha glória;
a rocha da minha fortaleza,
e o meu
refúgio estão
em Deus.
8 Confiai nele, ó povo, em todos os tempos;
derramai perante ele o vosso coração.
Deus é
o nosso refúgio.
(Selá.)
9 Certamente que os homens de classe baixa são vaidade,
e os homens
de ordem elevada são mentira;
pesados em balanças,
eles juntos
são mais leves do
que a vaidade.
10 Não confieis na opressão, nem vos ensoberbeçais na rapina;
se as vossas
riquezas aumentam,
não ponhais nelas
o coração.
11 Deus falou uma vez; duas vezes ouvi isto:
que o poder
pertence a Deus.
12 A ti também, Senhor, pertence a misericórdia;
pois retribuirás a
cada um segundo a sua obra.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!
1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. 2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé. 3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě. 4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste. 5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah. 6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé. 7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se. 8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest. 9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah. 10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost. 11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce. 12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, 13 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.