Salmo de Davi quando fugia de Absalão, seu filho

1 Senhor, como se têm multiplicado

os meus adversários!

São muitos os que

se levantam contra mim.

2 Muitos dizem da minha alma:

Não há salvação

para ele em Deus. (Selá.)

3 Porém tu, Senhor,

és um escudo para mim,

a minha glória,

e o que exalta a minha cabeça.

4 Com a minha voz

clamei ao Senhor,

e ouviu-me desde

o seu santo monte. (Selá.)

5 Eu me deitei e dormi;

acordei, porque o Senhor

me sustentou.

6 Não temerei dez milhares

de pessoas que se puseram

contra mim e me cercam.

7 Levanta-te, Senhor!

Salva-me, Deus meu;

pois feriste a todos os meus inimigos

nos queixos;

quebraste os dentes aos ímpios.

8 A salvação vem do Senhor;

sobre o teu povo

seja a tua bênção. (Selá.)

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. 2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně. 3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu. 4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé. 5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah. 6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin. 7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně. 8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. 9 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.