Ao mestre de canto, segundo a melodia "O lírio do testemunho". Hino de Davi para ensinar. Quando lutou contra os sírios da Mesopotâmia e de Zobá, e quando Joabe, regressando, derrotou doze mil edomitas, no vale do Sal

1 Ó Deus, tu nos rejeitaste,

tu nos espalhaste, tu te indignaste;

oh, volta-te

para nós.

2 Abalaste a terra, e a fendeste;

sara as suas fendas,

pois ela treme.

3 Fizeste ver ao teu povo coisas árduas;

fizeste-nos beber

o vinho

do atordoamento.

4 Deste um estandarte aos que te temem,

para o arvorarem no alto,

por causa da verdade. (Selá.)

5 Para que os teus amados sejam livres,

salva-nos com a

tua destra,

e ouve-nos;

6 Deus falou na sua santidade;

eu me regozijarei,

repartirei a Siquém e medirei o vale de Sucote.

7 Meu é Gileade, e meu é Manassés;

Efraim é a força da minha cabeça;

Judá é o

meu legislador.

8 Moabe é a minha bacia de lavar;

sobre Edom lançarei o meu sapato;

alegra-te, ó

Filístia,

por minha causa.

9 Quem me conduzirá

à cidade forte? Quem me guiará

até Edom?

10 Não serás tu, ó Deus,

que nos tinhas rejeitado? Tu, ó Deus,

que não saíste com os nossos exércitos?

11 Dá-nos auxílio na angústia,

porque vão é o socorro do homem.

12 Em Deus faremos proezas;

porque ele é que

pisará os nossos inimigos.

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, 2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. 3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám. 4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje. 5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení. 6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah. 7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne. 8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím. 9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj. 10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub. 11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee? 12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? 13 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. 14 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.