1 Junto aos rios da Babilônia,

ali nos assentamos e choramos,

quando nos lembramos de Sião.

2 Sobre os salgueiros

que há no meio dela,

penduramos as nossas harpas.

3 Pois lá aqueles que nos levaram

cativos nos pediam

uma canção;

e os que nos destruíram,

que os alegrássemos, dizendo:

Cantai-nos uma das canções

de Sião.

4 Como cantaremos

a canção do Senhor

em terra estranha?

5 Se eu me esquecer de ti,

ó Jerusalém,

esqueça-se a minha direita

da sua destreza.

6 Se me não lembrar de ti,

apegue-se-me a língua

ao meu paladar;

se não preferir Jerusalém

à minha maior alegria.

7 Lembra-te, Senhor,

dos filhos de Edom

no dia de Jerusalém,

que diziam: Descobri-a, descobri-a

até aos seus alicerces.

8 Ah! Filha de Babilônia,

que vais ser assolada;

feliz aquele que te retribuir

o pago que tu nos pagaste a nós.

9 Feliz aquele que pegar

em teus filhos

e der com eles nas pedras.

1 Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion. 2 Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své. 3 A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou: 4 Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců? 5 Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má. 6 Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení. 7 Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm. 8 Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila. 9 Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.