Ao mestre de canto, segundo a melodia "Não destruas". Hino de Davi

1 Acaso falais vós, deveras,

ó congregação,

a justiça? Julgais retamente,

ó filhos dos homens?

2 Antes no coração forjais iniquidades;

sobre a terra

pesais a

violência das vossas

mãos.

3 Alienam-se os ímpios desde a madre;

andam errados desde

que nasceram,

falando mentiras.

4 O seu veneno é semelhante ao veneno da serpente;

são como a víbora surda,

que tapa os

ouvidos,

5 Para não ouvir a voz

dos encantadores,

do encantador sábio

em encantamentos.

6 Ó Deus, quebra-lhes os dentes nas suas bocas;

arranca, Senhor,

os queixais

aos filhos dos leões.

7 Escorram como águas que correm constantemente.

Quando ele armar as suas flechas,

fiquem feitas

em pedaços.

8 Como a lesma se derrete,

assim se vá

cada um deles; como o aborto de uma mulher,

que nunca viu o sol.

9 Antes que as vossas

panelas sintam o calor dos espinhos,

como por um

redemoinho os

arrebatará ele,

vivo e

em indignação.

10 O justo se alegrará quando vir a vingança;

lavará os seus pés

no sangue

do ímpio.

11 Então dirá o homem:

Deveras há uma recompensa para o justo;

deveras há um Deus

que julga na terra.

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. 2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? 3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. 4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. 5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, 6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. 7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. 8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, 9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. 10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. 11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. 12 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.