1 耶和华啊! 与我相争的, 求你与他们相争; 与我作战的, 求你与他们作战。(本节在《马索拉抄本》包括细字标题)

2 求你紧握大小的盾牌, 起来帮助我。

3 拔出矛枪战斧, 迎击那些追赶我的; 求你对我说: "我是你的拯救。"

4 愿那些寻索我命的, 蒙羞受辱; 愿设计陷害我的, 退后羞愧。

5 愿他们像风前的糠秕, 有耶和华的使者驱逐他们。

6 愿他们的路又暗又滑, 有耶和华的使者追赶他们。

7 因为他们无故为我暗设网罗, 无故挖坑要陷害我的性命。

8 愿毁灭在不知不觉间临到他身上, 愿他暗设的网罗缠住自己, 愿他落在其中遭毁灭。

9 我的心必因耶和华快乐, 因他的救恩高兴。

10 我全身的骨头都要说: "耶和华啊! 有谁像你呢?你搭救困苦的人, 脱离那些比他强盛的; 搭救困苦和穷乏的人, 脱离那些抢夺他的。"

11 强暴的见证人起来, 盘问我所不知道的事。

12 他们对我以恶报善, 使我孤苦无依。

13 至于我, 他们有病的时候, 我就穿上麻衣, 禁食刻苦己心; 我心里也不住地祷告("我心里也不住地祷告"原文作"我的祷告都回到自己的怀中")。

14 我往来奔走, 看他们像自己的朋友兄弟; 我哀痛屈身, 如同哀悼母亲。

15 但我跌倒的时候, 他们竟聚集一起欢庆; 我素不相识的聚集一起攻击我, 他们不住地欺凌我。

16 他们以最粗鄙的话讥笑我(本句按照《马索拉抄本》应作"他们好像筵席上狂妄的讥笑者"; 现参照《七十士译本》翻译), 向我咬牙切齿。

17 主啊! 你还要看多久?求你救我的性命脱离他们的残害, 救我的生命脱离少壮狮子。

18 我要在大会中称谢你, 我要在众民中赞美你。

19 求你不容那些无理与我为敌的, 向我夸耀; 不让那些无故恨我的, 向我挤眼。

20 因为他们不说和睦的话, 却计划诡诈的事, 陷害世上的安静人。

21 他们张大嘴巴攻击我, 说: "啊哈! 啊哈! 我们亲眼看见了。"

22 耶和华啊! 你已经看见了, 求你不要缄默; 主啊! 求你不要远离我。

23 我的 神, 我的主啊! 求你激动醒起, 为我伸冤辩护。

24 耶和华我的 神啊! 求你按着你的公义判断我, 不容他们向我夸耀。

25 不要让他们心里说: "啊哈! 这正是我们的心愿! "不要让他们说: "我们把他吞下去了! "

26 愿那些喜欢我遭难的, 一同蒙羞抱愧; 愿那些对我妄自尊大的, 都披上惭愧和耻辱。

27 愿那些喜悦我冤屈昭雪的, 都欢呼快乐; 愿他们不住地说: "要尊耶和华为大, 他喜悦他的仆人平安。"

28 我的舌头要述说你的公义, 终日赞美你。

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.