1 我曾切切等候耶和华； 他转向我， 听了我的呼求。
2 他把我从荒芜的坑里， 从泥沼中拉上来； 他使我的脚站在磐石上， 又使我的脚步稳定。
3 他使我口唱新歌， 赞美我们的 神； 许多人看见了， 就必惧怕， 并且要倚靠耶和华。
4 那倚靠耶和华， 不转向高傲和偏向虚谎的人的， 这人是有福的。
5 耶和华我的 神啊！ 你所行的奇事， 并你向我们所怀的意念很多， 没有人可以和你相比； 如果我要述说陈明， 也多到不能胜数。
6 祭品和礼物不是你喜悦的。你开通了我的耳朵； 燔祭和赎罪祭， 不是你要求的。
7 那时我说： "看哪！ 我来了， 经卷上已经记载我的事；
8 我的 神啊！ 我乐意遵行你的旨意； 你的律法常在我的心里。"
9 我要在大会中传扬公义的福音； 我必不禁止我的嘴唇； 耶和华啊！ 这是你知道的。
10 我没有把你的公义隐藏在心里； 我已经述说了你的信实和救恩； 在大会中， 我没有隐瞒你的慈爱和诚实。
11 耶和华啊！ 求你的怜悯不要向我止息； 愿你的慈爱和诚实常常保护我。
12 因有无数的祸患围绕着我； 我的罪孽追上了我， 使我不能看见； 它们比我的头发还多， 以致我心惊胆战。
13 耶和华啊！ 求你开恩搭救我； 耶和华啊！ 求你快来帮助我。
14 愿那些寻找我， 要毁灭我命的， 一同抱愧蒙羞； 愿那些喜悦我遭害的， 退后受辱。
15 愿那些对我说： "啊哈！ 啊哈！ "的， 都因羞愧而惊惶。
16 愿所有寻求你的， 都因你欢喜快乐； 愿那些喜爱你救恩的， 常说： "要尊耶和华为大。"
17 至于我， 我是困苦贫穷的； 主仍顾念我。你是我的帮助， 我的拯救； 我的 神啊！ 求你不要耽延。
1 Přednímu zpěváku, Davidův žalm.
2 Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.
3 A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.
4 A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.
5 Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.
6 Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.
7 Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.
8 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.
9 Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.
10 Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.
11 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
12 Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.
13 Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.
14 Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.
15 Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.
16 Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.
17 Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin. [ (Psalms 40:18) Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž. ]