1 我曾说： "我要谨慎我的行为， 不让我的舌头犯罪； 恶人在我面前的时候， 我总要用罩子约束我的嘴。"
2 我静默不出声， 甚至连好话也不说（"甚至连好话也不说"或译： "我安静也得不到安慰"）， 我的痛苦就更加剧烈。
3 我的心在我里面发热； 我默想的时候， 心里火烧； 我就用舌头说话：
4 "耶和华啊！ 求你使我知道我的结局， 我的寿数有多少， 使我知道我的生命多么短促。
5 你使我的日子窄如手掌， 我的一生在你面前如同无有； 各人站得最稳的时候， 也只不过是一口气。（细拉）
6 世人来来往往只是幻影， 他们忙乱也是虚空； 积聚财物， 却不知道谁要来收取。
7 主啊！ 现在我还等候什么呢？我的指望在乎你。
8 求你救我脱离我的一切过犯， 不要使我遭受愚顽人的羞辱。
9 因为是你作了这事， 我就静默不开口。
10 求你除掉你降在我身上的灾祸； 因你手的责打， 我就消灭。
11 你因人的罪孽， 借着责罚管教他们， 叫他们所宝贵的消失， 像被虫蛀蚀； 世人都不过是一口气。（细拉）
12 耶和华啊！ 求你垂听我的祷告， 留心听我的呼求； 我流泪， 求你不要缄默； 因为我在你面前是客旅， 是寄居的， 像我所有的祖先一样。
13 求你不要怒视我， 使我在去而不返之先， 可以喜乐。"
1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
2 Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
3 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
4 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
5 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
6 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
7 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
8 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
9 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
10 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
11 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
12 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
13 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]