1 万民哪！ 你们要听这话； 世上的居民哪！ 你们要留心听。
2 不论地位高低， 或贫或富， 都要一同留心听。
3 我的口要说出智慧的话； 我的心要默想明智的事。
4 我要留心聆听箴言； 我要弹琴解开谜语。
5 在患难的日子， 暗中迫害我的恶人围绕我的时候， 我何须惧怕呢？
6 他们倚靠财富， 自夸多财。
7 但他们没有一个能把他的兄弟赎回， 或把他的赎价交给 神，
8 （因为他生命的赎价非常昂贵， 只好永远放弃， ）
9 使他永远活着， 不见朽坏。
10 他看见智慧人死去， 愚昧人和愚顽人一同灭亡， 把他们的财产留给别人。
11 他们心里想， 他们的家必永存， 他们的住处必留到万代； 他们以自己的名， 称自己的地方。
12 但是人不能长享富贵； 他们就像要灭亡的牲畜一样。
13 这就是愚昧人的道路； 但在他们以后的人， 还欣赏他们的话。（细拉）
14 他们好像羊群被派定下阴间； 死亡必作他们的牧人。到了早晨， 正直人要管辖他们； 他们的形体必被阴间消灭， 他们再没有住处。
15 但 神必救赎我的灵魂脱离阴间的权势， 因为他必把我接去。（细拉）
16 别人发财， 家室增荣的时候， 你不要惧怕。
17 因为他死的时候， 什么也不能带走； 他的荣华也不能随他下去。
18 他在世的时候， 虽然自称是有福的， 并且说： "只要你丰足， 人就称赞你。"
19 他还要归到他历代的祖宗那里去， 永不再见光明。
20 人享富贵而不聪明， 就像要灭亡的牲畜一样。
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2 Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
9 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
10 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
11 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
12 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
13 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
14 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
15 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
16 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
17 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]