1 行为完全， 遵行耶和华律法的， 都是有福的。
2 谨守他的法度， 全心寻求他的， 都是有福的。
3 他们不作不义的事； 他们遵行他的道。
4 你曾把你的训词吩咐我们， 要我们殷勤遵守。
5 但愿我的道路坚定， 为要遵守你的律例。
6 我重视你的一切诫命， 就不至于羞愧。
7 我学会了你公义的法则， 就以正直的心称谢你。
8 我必遵守你的律例， 求你不要把我弃绝。
9 少年人用什么洁净自己的行为呢？就是要遵守你的话。
10 我一心寻求你， 求你不要容我偏离你的诫命。
11 我把你的话藏在心里， 免得我得罪你。
12 耶和华啊！ 你是该受称颂的； 求你把你的律例教导我。
13 我用嘴唇传扬从你口中所出的一切典章。
14 我喜欢你法度定下的道路， 如同喜欢一切财富。
15 我要默想你的训词， 重视你的道路。
16 我喜爱你的律例， 我不会忘记你的话。
17 求你恩待你的仆人， 使我可以活着， 也可以谨守你的话。
18 求你开我的眼睛， 使我能看出你律法的奇妙。
19 我是在世上作寄居的， 求你不要向我隐瞒你的命令。
20 我常常切慕你的典章， 以致我心力交瘁。
21 那些受咒诅的傲慢人， 和那些偏离了你诫命的人， 你必斥责他们。
22 求你除去我所受的羞辱和藐视， 因为我遵守你的法度。
23 虽有作领袖的坐着毁谤我， 你的仆人却默想你的律例。
24 你的法度是我的喜乐， 是我的谋士。
25 我快要归回尘土， 求你按着你的话把我救活过来。
26 我陈明我所行的， 你就应允了我； 求你把你的律例教导我。
27 求你使我明白你的训词， 我就默想你的奇妙。
28 我因愁苦而流泪， 求你照着你的话使我坚强。
29 求你使我离开虚谎的路， 施恩把你的律法赐给我。
30 我拣选了信实的道路， 我把你的典章摆在我面前。
31 我紧守你的法度， 耶和华啊！ 求你不要使我蒙羞。
32 因为你使我的心舒畅， 我就跑在你诫命的路上。
33 耶和华啊！ 求你把你的律例指教我， 我必遵守到底。
34 求你赐我悟性， 我好遵守你的律法， 我必一心谨守。
35 求你领我走在你诫命的路上， 因为这是我喜悦的。
36 求你使我的心倾向你的法度， 不倾向不义之财。
37 求你使我转眼不看虚空的事； 又使我在你的道中存活。
38 求你向你的仆人实践你的诺言， 就是你向敬畏你的人所应许的。
39 求你使我所怕的羞辱离开我， 因为你的典章都是美好的。
40 我切慕你的训词， 求你使我活在你的公义中。
41 耶和华啊！ 愿你照着你的应许， 使你的慈爱、你的救恩临到我。
42 我就有话回答那羞辱我的， 因为我倚靠你的话。
43 求你使真理的话总不离开我的口， 因为我仰望你的典章。
44 我要常常谨守你的律法， 直到永远。
45 我必行在宽阔之处， 因为我一向寻求你的训词。
46 我在君王面前讲论你的法度， 也不以为耻。
47 我要以你的诫命为乐， 这些诫命是我所爱的。
48 我又要向你的诫命举手， 这些诫命是我所爱的； 我也要默想你的律例。
49 求你记念你向你仆人应许的话， 因为你使我有盼望。
50 你的应许使我存活； 这就是我在困苦中的安慰。
51 骄傲的人苛刻地讥诮我， 我却没有偏离你的律法。
52 耶和华啊！ 我思念你在古时赐下的典章， 我就得了安慰。
53 因为恶人离弃你的律法， 我就非常忿怒。
54 在我寄居的住所里， 你的律例成了我的诗歌。
55 耶和华啊！ 我在夜间记念你的名， 我要谨守你的律法。
56 我这样作， 是因为我遵守你的训词。
57 耶和华啊！ 你是我的业分， 我曾说我要谨守你的话。
58 我曾一心向你乞恩， 愿你照着你的应许恩待我。
59 我思想我所行的道路， 就转回脚步归向你的法度。
60 我赶快谨守你的命令， 不敢耽延。
61 恶人的绳索虽然捆绑我， 我却不忘记你的律法。
62 因你公义的典章， 我半夜起来称谢你。
63 凡是敬畏你， 谨守你训词的， 我都与他们为友。
64 耶和华啊！ 你的慈爱遍满大地； 求你把你的律例教导我。
65 耶和华啊！ 你向来照着你的话， 善待你的仆人。
66 求你把聪明和知识指教我， 因为我信靠你的命令。
67 我受苦以先， 犯了错误； 现在我谨守你的话。
68 你本是良善的， 你所行的也是良善的； 求你把你的律例教导我。
69 傲慢人用谎言中伤我， 我却一心遵守你的训词。
70 他们的心麻木如同脂油， 我却喜欢你的律法。
71 我受苦是对我有益的， 为要使我学习你的律例。
72 你口中的律法对我有益， 胜过千千万万的金银。
73 你的手造了我， 建立了我； 求你使我有悟性， 可以学习你的命令。
74 愿敬畏你的人看见我就欢喜， 因为我仰望你的话。
75 耶和华啊！ 我知道你的判语是公义的， 为了你的信实， 你使我受苦。
76 求你按着你给你仆人的应许， 以你的慈爱安慰我。
77 愿你的怜悯临到我， 使我活着， 因为我喜欢你的律法。
78 愿傲慢人蒙羞， 因为他们以诡诈诬蔑我； 至于我， 我却要默想你的训词。
79 愿敬畏你、知道你法度的人， 都归向我；
80 愿我的心在你的律例上无可指摘， 使我不至蒙羞。
81 我渴望你的救恩以致心力衰竭， 但我仍仰望你的话。
82 我仰望你的应许以致眼睛昏花， 我说： "你什么时候才安慰我呢？"
83 我虽然好像烟熏的皮袋， 我却没有忘记你的律例。
84 你仆人的日子还有多少？你什么时候才向那些逼迫我的人施行审判呢？
85 傲慢人为我掘了坑， 他们就是那些不按着你律法而行的人。
86 你的一切命令都是可信靠的； 他们以诡诈逼迫我， 求你帮助我。
87 他们几乎把我从世上除灭了； 至于我， 我却没有离弃你的训词。
88 求你照着你的慈爱使我存活， 我就必谨守你口中的法度。
89 耶和华啊！ 你的话存到永远， 坚立在天上。
90 你的信实存到万代； 你坚立了地， 地就长存。
91 天地照着你的安排存到今日， 因为万有都是你的仆役。
92 如果我不是喜欢你的律法， 就早已在苦难中灭亡了。
93 我永远不会忘记你的训词， 因为你用这些训词使我存活。
94 我是属于你的， 求你拯救我， 因为我寻求你的训词。
95 恶人等待着要把我毁灭， 我却思考你的法度。
96 我看一切圆满的事都有尽头， 只有你的命令是广阔无边的。
97 我多么爱慕你的律法， 终日不住地默想。
98 你的命令使我比我的仇敌更有智慧， 因为你的命令常存在我里面。
99 我比我所有的老师明智， 因为我默想你的法度。
100 我比老年人更明理， 因为我遵守你的训词。
101 我制止我的脚不走任何邪恶的路， 为要谨守你的话。
102 我没有偏离你的典章， 因为你亲自教导了我。
103 你的话语在我的上膛多么甜美， 在我的口中比蜂蜜更甜。
104 我借着你的训词， 得以明白事理； 因此， 我恨恶一切虚谎的道。
105 你的话是我脚前的灯， 是我路上的光。
106 我曾起誓， 并且坚守誓言， 我必遵守你公义的典章。
107 我受苦极重； 耶和华啊！ 求你照着你的应许使我存活。
108 耶和华啊！ 求你悦纳我口中的甘心祭， 又把你的典章教导我。
109 我的性命常在危险中， 我却没有忘记你的律法。
110 恶人虽然设下陷阱要害我， 我却没有偏离你的训词。
111 我以你的法度为我永远的产业； 因为它们是我心中的喜乐。
112 我专心遵行你的律例， 永不改变， 遵行到底。
113 我恨恶心怀二意的人， 我却喜爱你的律法。
114 你是我的避难所， 我的盾牌； 我仰望你的话。
115 作恶的人哪！ 你们离开我吧， 好让我遵守我 神的命令。
116 求你照着你的应许扶持我， 使我存活； 不要使我因仰望你而蒙羞。
117 求你扶持我， 我就必得救； 我必常常重视你的律例。
118 偏离你的律例的， 你都把他们弃绝； 他们的诡诈是徒然的。
119 世上所有的恶人， 你都把他们除灭， 如同除去渣滓， 因此我喜爱你的法度。
120 我因惧怕你而战栗； 我畏惧你的审判。
121 我曾秉公行义； 求你不要把我撇下， 交给欺压我的人。
122 求你作你仆人的保证人， 确保我的好处； 不要容傲慢人欺压我。
123 因盼望你的救恩和你公义的应许， 我的眼睛都昏花了。
124 求你按着你的慈爱待你的仆人， 把你的律例教导我。
125 我是你的仆人， 求你赐我悟性， 使我可以明白你的法度。
126 现在是耶和华行动的时候； 因为人都违犯了你的律法。
127 因此我爱你的命令， 胜过金子， 甚至胜过精金。
128 在一切事上， 你所有的训词我都视为正直； 我恨恶一切虚谎的道。
129 你的法度奇妙， 所以我必遵守你的法度，
130 你的话一解开， 就发出亮光， 使愚人有悟性。
131 我张口喘气， 因为我切慕你的命令。
132 求你转向我， 恩待我； 像你素常对待那些爱你名的人那样。
133 求你用你的话引导我的脚步， 不容什么罪孽辖制我。
134 求你救赎我脱离人的欺压， 好让我谨守你的训词。
135 求你用你的脸光照你的仆人， 把你的律例教导我。
136 我的眼泪像河水涌流， 因为人都不谨守你的律法。
137 耶和华啊！ 你是公义的， 你的判词也是正直的。
138 你以公义和至诚， 命定了你的法度。
139 我心中迫切如同火烧， 因为我的敌人忘记了你的话。
140 你的话语十分精炼， 因此你的仆人喜爱你的话语。
141 我虽然微小， 被人藐视， 我却没有忘记你的训词。
142 你的公义是永远的公义， 你的律法是可信可靠的。
143 我遭遇患难和困苦， 但你的命令仍是我欢喜的。
144 你的法度永远是公义的， 求你赐我悟性， 好让我存活。
145 耶和华啊！ 我一心呼求你， 求你应允我； 我必遵守你的律例。
146 我向你呼求， 求你救我； 我必谨守你的法度。
147 天还未亮我就呼求救助， 我所仰望的就是你的话。
148 我整夜睁开眼睛， 为要默想你的话语。
149 耶和华啊！ 求你照着你的慈爱垂听我的声音， 求你按着你的公正使我存活。
150 追求奸恶的人临近了， 他们远离你的律法。
151 耶和华啊！ 你和我十分接近， 你的一切命令都是可信可靠的。
152 我从你的法度早已知道， 这些法度是你立定， 存到永远的。
153 求你察看我的苦难， 搭救我； 因为我没有忘记你的律法。
154 求你为我的案件申辩， 救赎我； 按着你的应许使我存活。
155 救恩远离恶人， 因为他们不寻求你的律例。
156 耶和华啊！ 你的怜悯浩大； 求你照着你的公正使我存活。
157 逼迫我的和敌挡我的很多， 但我没有偏离你的法度。
158 我看见诡诈的人就讨厌， 因为他们不遵守你的话语。
159 你看我多么爱你的训词； 耶和华啊！ 求你按着你的慈爱使我存活。
160 你的话的总纲就是真理， 你一切公义的典章要存到永远。
161 领袖们无缘无故迫害我， 我的心却畏惧你的话。
162 我因你的话语欢喜， 像得了许多战利品的人一样。
163 虚伪是我憎恨厌恶的， 你的律法却是我所爱的。
164 我因你公义的典章， 一天七次赞美你。
165 喜爱你律法的必有丰盛的平安， 什么都不能绊倒他们。
166 耶和华啊！ 我要等候你的救恩， 我要遵行你的命令。
167 我的心谨守你的法度， 这些法度是我热爱的。
168 我谨守你的训词和法度， 因我所行的一切都在你面前。
169 耶和华啊！ 愿我的呼求达到你面前； 求你照着你的话赐我悟性。
170 愿我的恳求达到你面前； 求你照着你的应许拯救我。
171 愿我的嘴唇涌出赞美的话， 因为你把你的律例教导了我。
172 愿我的舌头歌唱你的话语， 因为你的一切命令都是公义的。
173 愿你的手帮助我， 因为我选择了你的训词。
174 耶和华啊！ 我渴慕你的救恩， 我喜欢你的律法。
175 求你容我活着， 可以赞美你； 愿你的典章帮助我。
176 我像亡羊走迷了路； 求你寻找你的仆人， 因为我没有忘记你的命令。
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.