1 U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.2 Své citary jsme v té zemi zavěsili na topoly,3 když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: "Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!"4 Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?5 Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.6 Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.7 Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: "Bořte! Bořte do základů!"8 Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.9 Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.