1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2 Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele,

3 skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti,

4 kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí,

5 aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně.

6 Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: "Kdo nás může spatřit?

7 Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce."

8 Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána.

9 Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne.

10 Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce. ]