1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují. 2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci. 3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem. 4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí. 5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je. 6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je. 7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé. 8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou. 9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho. 10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí? 11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne. 12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce, 13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil. 14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval. 15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli. 16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými. 17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou. 18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu. 19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima. 20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí. 21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše. 22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne. 23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé. 24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou. 25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej. 26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně. 27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému. 28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
He Īnoi mō te Rapunga Utu
Nā Rāwiri.
1 E ngana, e Ihowā, ki te hunga e tohe ana ki ahau;
whawhaitia te hunga e whawhai nei ki ahau.
2 Kia mau ki te whakangungu rākau, ki te puapua;
whakatika hei āwhina mōku.
3 Unuhia te tao, āraia te ara
o te hunga e whai nei i ahau;
kī mai ki tōku wairua,
"Ko ahau tōu whakaoranga."
4 Kia whakamā, kia numinumi te hunga
e whai ana kia whakamatea ahau;
kia whakahokia ki muri,
kia whakapōauautia te hunga
e whakatakoto ana i te kino mōku.
5 Kia rite rātou ki te pāpapa e pūhia ana e te hau;
kia āia haeretia e te anahera a Ihowā.
6 Kia pōuri tō rātou ara, kia pāhekeheke;
kia whāia rātou e te anahera a Ihowā.
7 Kāhore hoki he rawa i hunā ai e rātou te poka o tā rātou kupenga mōku;
he mea keri takekore kia mate ai ahau.
8 Kia rokohanga pōauautia ia e te ngaromanga;
kia mau anō ko ia i tāna kupenga i huna ai,
kia taka ia ki taua tino ngaromanga.
9 Ā, ka koa tōku wairua ki a Ihowā,
ka hari ki tāna whakaoranga.
10 Ka kī katoa ōku wheua,
"E Ihowā, ko wai te rite mōu,
mō te kaiwhakaora o te iti
i te tangata e kaha ake ana i a ia,
āe, o te iti, o te rawakore i tōna kaipāhua?"
11 Whakatika ana ngā kaiwhakapae teka;
whakawākia ana ahau mō ngā mea kīhai nei ahau i mātau atu.
12 Utua ana e rātou tāku pai ki te kino,
ā, whakatupu pani ana tōku wairua.
13 Tēnā ko ahau, i a rātou e mate ana,
he kahu taratara tōku,
waikauwere ana tōku wairua, kīhai i kai;
ā, hoki mai ana tāku īnoi ki tōku uma.
14 Ko tōku āhua me te mea he hoa ia, he teina nōku;
kūpapa noa iho ahau,
ānō he tangata e tangi ana ki tōna whaea.
15 I tōku paheketanga ia koa ana rātou, huihui ana;
huihui ana ngā tāngata kino noa iho hei hoariri mōku,
kīhai anō ahau i mōhio, haehae ana rātou i ahau,
kīhai hoki i mutu.
16 Rite tonu ki ngā kaiwhakakata o ngā hākari,
tetēā ana ō rātou niho ki ahau.
17 E te Ariki, kia pēhea te roa o tāu titiro kau mai?
Whakaorangia tōku wairua i ā rātou whakangaromanga,
tāku e aroha nei, i ngā raiona.
18 Ka whakawhetai ahau ki a koe i roto i te whakaminenga nui,
ka whakamoemiti ki a koe i roto i te iwi maha.
19 Kei hari pokanoa ki ahau ōku hoariri;
kei whakakini te kanohi o te hunga e kino noa ana ki ahau.
20 Ehara hoki tā rātou i te kōrero mō te rangimārie;
heoi kei te whakatakoto kupu tinihanga rātou
mō te hunga āta noho o te whenua.
21 Inā, hāmama ana ō rātou māngai ki ahau,
e kī ana, "Ha, ha,
kua kite tō mātou kanohi!"
22 Kua kite koe, e Ihowā; kaua rā e wahangū,
e te Ariki, kei matara i ahau.
23 Oho ake, e ara ki te whakarite i tōku whakawā,
ki tāku tautohe, e tōku Atua, e tōku Ariki.
24 Kia rite ki tōu tika te whakarite mōku,
e Ihowā, e tōku Atua:
kei koa anō rātou ki ahau.
25 Kei mea rātou i roto i ō rātou ngākau,
"Ha, ko tā mātou tēnā i pai ai."
Kei mea rātou, "Kua horomia ia e tātou."
26 Kia whakamā, kia numinumi ngātahi,
te hunga e koa ana ina hē ahau;
kia whakakākahuria ki te whakamā, ki te numinumi,
te hunga e whakakake ana ki ahau.
27 Kia hāmama i te hari,
kia koa te hunga e pai ana ki tāku mahi tika;
āe, kia mea tonu,
"Kia whakanuia a Ihowā
e whakapai nei ki te ora o tāna pononga."
28 Ā, ka kōrerotia e tōku arero tāu mahi tika,
me te whakamoemiti ki a koe i te rā roa.