Salmos 139

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal. 2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka. 3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi. 4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš. 5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou. 6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu. 7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl? 8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. 9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři: 10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla. 11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne. 12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo. 13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé. 14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně. 15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země. 16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo. 17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa! 18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou. 19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne, 20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé. 21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí? 22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely. 23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má. 24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

Ka Tata a Ihowā i ngā Wā Katoa

Ki te tino kaiwhakatangi. He hīmene nā Rāwiri.

1 E Ihowā, kua tirotirohia ahau e koe,

kua mōhiotia anō e koe.

2 E mātau ana koe ki tōku nohoanga iho, ki tōku whakatikanga ake;

e mōhio ana koe ki ōku whakaaro i tawhiti.

3 E kitea pūtia ana e koe tōku ara me tōku takotoranga iho;

e matatau ana hoki koe ki ōku ara katoa.

4 Kāhore rawa hoki he kupu i tōku arero,

i toe i a koe te mōhio, e Ihowā.

5 Kua hangā a muri, a mua, ōku e koe;

kua pā anō tōu ringa ki ahau.

6 He mea whakamīharo rawa,

kei tawhiti atu hoki i ahau, tēnei mātauranga;

kei runga noa atu, e kore e taea e ahau.

7 Me haere ahau ki hea i tōu wairua?

Me oma rānei ahau ki hea i tōu aroaro?

8 Ki te kake ahau ki te rangi, kei reira koe;

ki te whārikitia e ahau tōku moenga i roto i te rēinga, kei reira anō koe.

9 Ki te tango ahau ki ngā pākau o te ata,

ā, ka noho ki ngā tōpito o te moana;

10 kei reira anō tōu ringa hei ārahi i ahau,

tōu matau hei pupuru i ahau.

11 Ki te mea ahau, "He pono, tērā ahau e hīpokina e te pōuri,

ā, ko te mārama i tētahi taha ōku, i tētahi taha, ka meinga he pō,"

12 ahakoa te pōuri kāhore e huna mai i a koe,

engari ka mārama te pō ānō ko te ao,

ki a koe rite tahi te pōuri me te mārama.

13 I a koe hoki ōku whatumanawa;

nāu hoki ahau i hīpoki i roto i te kōpū o tōku whaea.

14 Ka whakawhetai ahau ki a koe;

he mea whakawehi, he mea whakamīharo tōku hanganga;

he mahi whakamīharo āu mahi,

mōhio rawa anō tōku wairua ki tēnā.

15 Kīhai i hunā ōku wāhi i a koe,

i ahau e hangā ngarotia ana,

e āta whakairohia ana i ngā wāhi hōhonu rawa o te whenua.

16 I kite ōu kanohi i ahau, kāhore anō kia āhua noa.

I tuhituhia katoatia anō hoki ōku wāhi ki tāu pukapuka,

i ngā rangi i whakaahua ai,

i te mea kāhore anō tētahi i oti noa.

17 Kia pēhea mai hoki te matenui o ōu whakaaro ki ahau, e te Atua;

koia anō te ranea, ina huihuia!

18 Ki te taua e ahau – maha atu i te onepū;

ka oho ake ahau – kei a koe tonu ahau.

19 He pono ka patua e koe, e te Atua, te tangata kino;

mawehe koia atu i ahau, e ngā tāngata toto.

20 He kino hoki ā rātou kupu mōu;

e whakahua noa ana ōu hoariri i tōu i ingoa.

21 Kāhore ianei ahau, e Ihowā, e kino ki te hunga e kino ana ki a koe?

E whakarihariha hoki ki te hunga e whakatika ana ki a koe?

22 He tino kino tāku kino ki a rātou;

waiho iho rātou e ahau hei hoariri mōku.

23 Tirohia iho ahau, e te Atua, kia mātau hoki koe ki tōku ngākau;

whakamātautauria ahau, kia mātau hoki koe ki ōku whakaaro.

24 Kia kite mehemea kei ahau tētahi ara o te kino,

ka ārahi ai i ahau i te ara pūmau.