1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé? 2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš. 3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni! 4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých. 5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho. 6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají. 7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého. 8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi. 9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane. 10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému? 11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš? 12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země. 13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách. 14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti. 15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké. 16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil. 17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval. 18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal. 19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky. 20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti. 21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé. 22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den. 23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
He Īnoi mō te Whakaoranga ā-Iwi
He Makiri nā Āhapa.
1 E te Atua, he aha i pangā ai mātou e koe ake ake?
He aha i pongere ai tōu riri ki ngā hipi o tāu māra?
2 Mahara ki tāu whakaminenga i hokona e koe i mua,
i utua e koe hei iwi mō tōu kāinga tupu;
ā, ki tēnei Maunga Hiona i nohoia nei e koe.
3 Hiki ake ōu waewae ki ngā whakangaromanga e mau tonu nei,
ki ngā mahi kino katoa a te hoariri ki te wāhi tapu.
4 Kua hāmama nei ōu hoariri i waenganui i āu whakaminenga;
kua whakatūria e rātou ā rātou kara hei tohu.
5 E rite ana rātou ki ngā tāngata
e hāpai ana i te tītaha ki te puia rākau.
6 Ināianei ia e tukitukia ana e rātou ōna mea whakairo,
pākaruhia iho ana ki te tītaha, ki te hama.
7 Kua toua tōu wāhi tapu ki te kāpura,
kua noa i a rātou te nohoanga o tōu ingoa,
kei te whenua e takoto ana.
8 I mea tō rātou ngākau, "Me whakangaro rātou ā poto ake."
Kua tahuna e rātou ngā whare huihui katoa o te Atua i te whenua.
9 Kāhore mātou e kite i ō mātou tohu,
kāhore atu he poropiti,
kāhore hoki tētahi o mātou e mātau ana kia pēhea ake te roa.
10 E te Atua, kia pēhea ake te roa o te tāwai a te hoariri?
Ka kohukohu tonu rānei te hoariri ki tōu ingoa ake ake?
11 He aha i pēpeke ai tōu ringa, tōu matau?
Unuhia i roto i tōu uma, whakamōtītia rātou.
12 Ko te Atua ia tōku Kīngi o tua iho,
e mahi whakaora ana i waenganui i te whenua.
13 Nāu, nā tōu kaha i wawae te moana;
pakaru ana i a koe ngā mātenga o ngā tarakona i ngā wai.
14 Mongamonga noa i a koe ngā mātenga o rewiatana;
ā, hoatu ana ia e koe hei kai mā te iwi o te koraha.
15 I wāhia e koe te puna me te roma;
mimiti ake i a koe ngā awa nunui.
16 Nāu te ao, nāu hoki te pō;
nāu i whakarite te marama me te rā.
17 Nāu i whakatū ngā rohe katoa o te whenua;
te raumati me te hōtoke, he mea whakarite ēnā nāu.
18 Kia mahara ki tēnei, kua tāwai te hoariri, e Ihowā;
kua kohukohu te hunga pōauau ki tōu ingoa.
19 Kaua e tukua te wairua o tāu kūkupa ki te kīrehe;
kei wareware ake ake ki te whakaminenga o āu rawakore.
20 Whakaaroa te kawenata;
kua kikī hoki ngā wāhi pōuri o te whenua i ngā nohoanga nanakia.
21 Kei hoki whakamā mai te tangata e tūkinotia ana;
kia whakamoemititia tōu ingoa e te ware, e te rawakore.
22 E ara, e te Atua, tohea tāu tohe;
mahara ki tā te tangata pōauau tāwai ki a koe ā pau noa te rā.
23 Kei wareware ki te reo o ōu hoariri;
e kake tonu ana te ngangau a te hunga e whakatika ana ki a koe.