Salmos 77

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. 2 Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně. 3 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má. 4 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah. 5 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl. 6 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní. 7 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě: 8 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže? 9 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení? 10 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah. 11 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího. 12 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna. 13 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti. 14 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh? 15 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou. 16 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah. 17 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny. 18 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo. 19 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země. 20 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. 21 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.

Ka Whakamaumaharatia ngā Mahi Whakahira a te Atua

Ki te tino kaiwhakatangi, ki a Ierutunu. He hīmene nā Āhapa.

1 Ki te Atua tōku reo,

e karanga nei ahau, ki te Atua tōku reo,

ā, tērā e tahuri mai tōna taringa ki ahau.

2 I rapu ahau ki te Ariki i te rā o tōku pōuri;

mārō tonu tōku ringa i te pō, kīhai anō i pēpeke;

kīhai tōku wairua i pai kia whakamārietia.

3 E mahara ana ahau ki te Atua, ā, e pōuri ana;

kei te whakaaroaro, ā, ngaro iho tōku wairua. Hera

4 E puritia ana e koe ōku kanohi kia mataara tonu;

he pōuri ahau, tē āhei te kōrero.

5 Ka hoki ōku whakaaro ki ngā rā onamata,

ki ngā tau o tua iho.

6 E whakamahara ana ahau ki tāku waiata i te pō,

e kōrerorero ana ki tōku ngākau,

e rapurapu ana tōku wairua.

7 "Tērā rānei te Ariki e panga tonu ake ake,

ā, heoi anō rānei āna manakohanga mai?

8 Kua kāhore rānei tāna mahi tohu mō ake tonu atu?

Kua whati rānei tāna kupu ā ake ake?

9 Kua wareware rānei te Atua ki te atawhai?

Kua riri rānei ia, ā, tūtakina atu ana e ia tōna aroha?" Hera

10 Nā, ka mea ahau, "Ko tōku ngoikore tēnei:

otirā ka mahara ahau ki ngā tau o te ringa matau o te Runga Rawa."

11 Ka mahara ahau ki ngā mahi a Ihowā;

āe rā, ka mahara ahau ki āu mea whakamīharo o tua iho.

12 Ka whakaaro hoki ahau ki āu meatanga katoa,

ka pūrākau ki āu mahi.

13 E te Atua, kei te wāhi tapu tōu ara.

Ko wai te atua nui hei rite ki te Atua?

14 Ko koe te Atua e mahi nei i ngā mea whakamīharo;

kua whakapuakina e koe tōu kaha i waenganui o ngā iwi.

15 Hokona ana e tōu ringa tāu iwi,

ngā tama a Hākopa rāua ko Hōhepa. Hera

16 I kite ngā wai i a koe, e te Atua,

i kite ngā wai i a koe, mataku ana;

i oho anō ngā rire.

17 Ringihia ana he wai e ngā kapua,

puaki ana te haruru o ngā rangi;

rererere ana āu pere.

18 I roto i te āwhiowhio te haruru o tāu whatitiri;

mārama noa te ao i ngā uira;

wiri ana te whenua, oioi ana.

19 I te moana tōu ara,

i ngā wai nui tōu huarahi,

e kore anō e kitea ōu takahanga.

20 He mea ārahi e koe tāu iwi ānō he kāhui,

arā e te ringa o Mohi rāua ko Ārona.