Salmos 78

1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých. 2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé. 3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali, 4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil. 5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým, 6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým, 7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho, 8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho. 9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili, 10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi. 11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal. 12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan. 13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada. 14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni. 15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých. 16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky. 17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti. 18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své. 19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti? 20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému? 21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele, 22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho, 23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel, 24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim. 25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti. 26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední. 27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským. 28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich. 29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali. 30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich, 31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil. 32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho. 33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním. 34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli, 35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich: 36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu. 37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho), 38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své. 39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase. 40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách. 41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali. 42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení, 43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan, 44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli. 45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily. 46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám. 47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem. 48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé. 49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé. 50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil. 51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových. 52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti. 53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře, 54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho. 55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská. 56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali. 57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště. 58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej. 59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele, 60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi, 61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele. 62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval. 63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny. 64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly. 65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje. 66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal. 67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil, 68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval. 69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky. 70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda. 71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho. 72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.

Te Atua me Āna Iwi

He Makiri nā Āhapa.

1 Kia anga mai te taringa, e tōku iwi, ki tāku ture;

tahuri mai ō koutou taringa ki ngā kupu a tōku māngai.

2 Ka puaki te kupu whakarite i tōku māngai,

ka kōrerotia e ahau ngā mea ngaro onamata –

3 i rongo nei, i mātau nei tātou,

kōrero ai hoki ō tātou mātua ki a tātou.

4 E kore e hunā e mātou i ā rātou tamariki;

me whakaatu ki tō muri whakatupuranga

ngā whakamoemiti ki a Ihowā, me tōna kaha,

me āna mahi whakamīharo i mea ai ia.

5 Kua pūmau hoki i a ia he whakaaturanga i roto i a Hākopa,

kua takoto he ture i roto i a Īharaira;

ā, whakahaua mai ana e ia ō tātou tūpuna,

kia whakaakona ki ā rātou tamariki;

6 kia mātauria ai e tō muri whakatupuranga,

e ngā tamariki e whānau, e ara ake ā mua,

mō tā rātou whakaatu ki ā rātou tamariki.

7 Kia ū ai tā rātou tūmanako ki te Atua,

kei wareware hoki ki ngā mahi a te Atua;

engari kia mau ki āna whakahau.

8 Kei rite hoki ki ō rātou tūpuna,

ki te whakatupuranga whakakeke, tutū,

ki te whakatupuranga kīhai nei i whakatikatika i tō rātou ngākau,

kīhai hoki i ū tō rātou wairua ki te Atua.

9 He hunga mau patu ngā tama a Ēparaima, he hunga hāpai kōpere,

heoi tahuri ana rātou i te rā o te tatauranga.

10 Kīhai i puritia e rātou te kawenata a te Atua;

kīhai anō i pai ki te haere i tāna ture.

11 Heoi, kua wareware ki āna mahi,

me āna mea whakamīharo i whakakitea e ia ki a rātou.

12 He mea whakamīharo āna mahi i te aroaro o ō rātou tūpuna,

i te whenua o Īhipa, i te pārae o Toana.

13 Tapahia ana e ia te moana, ā, meinga ana rātou kia whiti;

tū ake i a ia ngā wai ānō he pūranga.

14 He mea ārahi rātou e ia i te awatea ki te kapua;

i te roa hoki o te pō ki te mārama o te ahi.

15 I wāhia e ia ngā kōhatu i te koraha;

ā, me te mea nō ngā rire nui tana wai hei inu mā rātou.

16 Puta mai ana i a ia he awa i roto i te kāmaka;

meinga ana ngā wai kia heke, ānō he waipuke.

17 Heoi, ka hara anō rātou ki a ia;

whakatoi ana ki te Runga Rawa i te koraha.

18 Nā, kei te whakamātautau tō rātou ngākau i te Atua,

kei te īnoi kai mā tō rātou hiahia.

19 I kōrero kino anō rātou ki te Atua, i mea;

"E āhei rānei i te Atua te taka he tēpu ki te koraha?

20 Nanā, ko tāna patunga i te kōhatu, ka pakaru mai te wai,

ā, puke ana ngā awa;

e taea anō rānei e ia te hōmai taro,

e pae rānei i a ia he kikokiko mā tāna iwi?"

21 Nā, ko te rongonga o Ihowā, nā, ka riri;

ā, toro ana te kāpura ki a Hākopa,

puta ake ana te riri ki a Īharaira;

22 mō rātou kīhai i whakapono ki te Atua,

kīhai anō i whakawhirinaki ki tāna whakaoranga.

23 Nāna nei hoki i whakahau ngā kapua i runga,

i whakatuwhera ngā tatau o te rangi;

24 ā, whakauaina iho te mana ki runga ki a rātou hei kai;

hōmai ana hoki e ia te wīti o te rangi mā rātou.

25 Kai ana te tangata i tā te anahera kai;

i tukua e ia he kai mā rātou, ā mākona noa.

26 I whakaohokia e ia te marangai i te rangi;

i tākina anō te tonga e tōna kaha.

27 Ā, whakauaina iho e ia te kikokiko ki a rātou ānō he puehu;

he manu whai pākau ānō he one nō te moana.

28 Ā, whakangahorotia iho e ia ki waenganui i tō rātou puni;

ki ō rātou nohoanga ā tawhio noa.

29 Nā, kai ana rātou, tino mākona;

i tukua hoki e ia ki a rātou tā rātou i hiahia ai.

30 Kīhai rātou i ngaruru ki tā rātou i hiahia ai;

ā, i roto tonu tā rātou kai i ō rātou māngai,

31 nā, ka pā te riri o te Atua ki a rātou,

ā, patua iho e ia te hunga tetere o rātou;

piko ana i a ia ngā taitamariki o Īharaira.

32 Ahakoa pā katoa tēnei, i hara anō rātou;

kīhai anō i whakapono ki āna mahi whakamīharo.

33 I whakapaua ai e ia ō rātou rā ki te horihori,

ō rātou tau ki te pōtatutatu.

34 Ka patua rātou e ia, nā, ka rapu rātou i a ia,

ā, ka hoki, ka ui wawe ki te Atua.

35 Ka mahara hoki ko te Atua tō rātou kōhatu,

ko te Atua, ko te Runga Rawa, tō rātou kaihoko.

36 Otiia kei te patipati ō rātou māngai ki a ia,

ā, teka ana ō rātou arero ki a ia.

37 Kīhai hoki tō rātou ngākau i tika ki a ia;

kīhai anō rātou i ū ki tāna kawenata.

38 Ko tāna ia, he aroha;

hīpokina ana e ia te hē,

kīhai anō i whakangaro.

Āe rā, he maha āna whakahokinga iho i tōna riri,

ā, kīhai i oho katoa tōna riri.

39 I mahara hoki ia he kikokiko nei rātou;

he hau e pahure atu ana, ā, e kore e hoki mai.

40 Anō te tini o ā rātou whakatoinga i a ia i te koraha,

o ā rātou whakapōuritanga i a ia i te tahora!

41 Hoki whakamuri ana rātou, whakamātautau ana i te Atua;

whakatoia ana e rātou te Mea Tapu o Īharaira.

42 Kīhai rātou i mahara ki tōna ringa,

ki te rā i whakaorangia ai rātou e ia i te hoariri;

43 ki tāna meatanga i āna tohu ki Īhipa,

i āna merekara ki te pārae o Toana.

44 I puta kē ai i a ia ō rātou awa hei toto,

me ō rātou manga wai, tē inu ai rātou.

45 I tonoa ai e ia he huihuinga namu ki a rātou, ā, pau iho rātou;

he poroka, i hunā ai rātou.

46 Ā, hoatu ana e ia ō rātou hua ki te moka;

me tō rātou māuiui ki te māwhitiwhiti.

47 Whakamatea ana e ia ā rātou wāina ki te whatu,

ā rātou rākau hikamora ki te haupapa.

48 Tukua ana e ia ā rātou kararehe mā te whatu,

ā rātou kāhui mā ngā uira.

49 I tukua whakareretia e ia ki a rātou tōna riri,

āritarita, weriweri, me te raruraru;

he whakaeke nā ngā anahera kino.

50 Ā, whakatikaia ana e ia he ara mō tōna riri;

kīhai i tohungia tō rātou wairua kei mate,

otiia, tukua ana e ia tō rātou ora ki te mate urutā.

51 Nā, patua iho e ia ngā mātāmua i Īhipa,

te muanga o tō rātou kaha i ngā tēneti o Hama.

52 Otirā, ārahina ana e ia āna ake tāngata ānō he hipi;

whakahaerea ana rātou e ia i te koraha anō he kāhui.

53 Nā, ka ārahina mārietia rātou e ia, tē wehi rātou;

ko ō rātou hoariri ia taupokina iho e te moana.

54 Nā, ka kawea rātou e ia ki te rohe o tōna wāhi tapu,

ki tēnei maunga, i hokona nei e tōna matau.

55 Peia ana e ia ngā tauiwi i tō rātou aroaro;

ā, wehea ana e ia he kāinga mō rātou ki te aho,

whakanohoia iho ngā hapū o Īharaira ki ō rātou tēneti.

56 Heoi, ka whakamātauria,

ka whakatoia e rātou te Atua, te Runga Rawa;

kīhai hoki i mau ki āna whakaaturanga;

57 ā, hoki whakamuri ana, mahi hīanga ana, pērā ana me ō rātou mātua;

parori kē ana rātou, he pērā me te kōpere tinihanga.

58 Nā, ko ō rātou wāhi tiketike hei whakapātaritari i a ia;

ko ō rātou whakapakoko hei mea i a ia kia hae.

59 I te rongonga o te Atua, ka riri,

ka tino whakarihariha hoki ki a Īharaira.

60 Ā, mahue ake i a ia te tapenākara o Hiro,

te tēneti i whakatūria e ia ki waenganui i ngā tāngata;

61 ā, tukua ana e ia tōna kaha hei whakarau,

tōna korōria ki te ringa o te hoariri.

62 I tukua atu anō e ia tāna iwi mā te hoari;

ā, i riri ki tōna kāinga tupu.

63 Pau ake ā rātou taitama i te ahi;

kīhai anō ā rātou kōtiro i mārenatia.

64 I hinga ō rātou tohunga i te hoari;

kīhai hoki i tangi ā rātou pouaru.

65 Nā, ka maranga te Ariki ānō ko tētahi i te moe,

me te tangata kaha e hāmama ana i te wāina.

66 Ā, patua iho e ia a muri o ōna hoariri,

meinga ana rātou e ia hei taunutanga mō ake tonu atu.

67 I whakakāhore anō ia ki te tēneti o Hōhepa;

ā, kīhai i whiriwhiri i te hapū o Ēparaima;

68 heoi, ko te hapū o Hūrā tāna i whiriwhiri ai,

ko Maunga Hiona tāna i aroha ai.

69 Ā, whakatūria ana e ia tōna wāhi tapu kia pērā me ngā wāhi teitei;

me te whenua i whakapūmautia e ia mō ake tonu atu.

70 I whiriwhiria anō e ia a Rāwiri, tāna pononga,

he mea tango nāna i ngā kāinga hipi;

71 mauria ana mai e ia i te whai i ngā hipi whāereere,

hei whāngai i a Hākopa, i tāna iwi,

i a Īharaira hoki, i tōna kāinga tupu.

72 Ā, rite tonu ki te tapatahi o tōna ngākau tāna whāngai i a rātou;

he ārahi mōhio hoki tā tōna ringa i a rātou.